Kouzelná atmosféra ramadánu
Jak na vás působí české mediální články o ramadánu? Pokud bych nevěděla, jak to s ramadánem opravdu je, já osobně bych z nich získala pocit, že vyhladovělí muslimové přes den nedělají nic jiného, než halekají s Koránem v ruce, mlátí hlavou o zem a celí ztrápení se smrtí v očích vyhlížejí západ slunce, aby se už konečně mohli pořádně nacpat. Přitom duchovno obklopující ramadán je velmi silné a jeho atmosféra ja naprosto výjimečná.

Ramadán je od slova رَمِضَ (ramida) nebo الرَمَضُ (ar-ramad), které znamená intenzivní spalující žár. Žár, který spaluje hříchy člověka a díky tomu ho očišťuje. To je i cílem ramadánu - duchovně se očistit a usilovně prosit Boha o odpuštění hříchů. Podle vyprávění proroka Muhammada jsou během ramadánu brány Ráje (džanna) otevřeny, brány pekla (džahannam) zavřeny
Ramadánu se také říká měsíc Koránu. Bylo to právě během ramadánu, kdy tehdy 40letý Muhammad opět trávil čas v osamění v jeskyni Hirá na Hoře světla nedaleko Mekky. Tam se mu zjevil anděl Džibríl (Gabriel), a přinesl Muhammadovi první část Koránu: "Přednášej ve jménu Pána svého, který stvořil, člověka z kapky přilnavé stvořil! Přednášej, vždyť Pán tvůj je nadmíru štědrý, ten, jenž naučil perem, naučil člověka, co ještě neznal." (Korán 96:1-5). Prorok Muhammad později popsal Džibríla jako obrovskou postavu, která zabírala celý horizont. Měl 600 párů křídel, z nichž mu padaly rubíny a drahokamy, a seděl na trůnu. Často se uvádí, že při této příležitosti přinesl Džibríl Muhammadovi Korán. Přinesl mu však od Boha pouze prvních pět veršů. Další verše Koránu mu pak přinášel postupně v dalších 23 letech.
Často během ramadánu na tohle vyprávění myslím. Ačkoli víme, že Muhammad byl ze setkání s andělem Džibrílem k smrti vyděšený, musel být pohled na něj fascinující. Stejně tak jsou fascinující veškerá vyprávění o tomto andělovi. Byl to právě Džibríl, kdo na příkaz Boží přicházel k prorokům a přinášel jim zjevení. Přišel také k Marii, matce Ježíše, a zvěstoval jí narození syna. Když se pak blížil porod, poradil jí, ať zatřese datlovou palmou a jí čerstvé datle. Dnes víme, že datle uhlazují a změkčují porodní cesty. Byl to Džibríl, kdo zachránil proroka Josefa ve chvíli, kdy ho jeho bratři shodili do studny. Těsně před tím, než dopadl na dno studny, ho chytil Džibríl. Džibríl prostupuje celými počátky islámu a neodmyslitelně patří i k ramadánu. Pusťte si překrásnou přednášku šejcha Omara Suleimana o anděli Džibrílovi a připravte si kapesníky :)
Ramadán je obrovský dar a požehnání, ne hladovění ani utrpení, jak si mnozí myslí. Muslimové se během roku modlí, aby se dožili ramadánu. A když postní měsíc najdejde, děkují Bohu, že mohou držet půst a že mohou prožít další ramadán. Je v něm totiž naděje na odpuštění hříchů. Když letošní ramadán začal, chtělo se mi plakat. Dojalo mě, že je tady zase tahle kouzelná atmosféra, že se zase budu věnovat víc svojí víře, budu na sobě víc pracovat a snažit se být lepším člověkem a muslimkou.
Ačkoli během dne víceméně normálně fungujeme, chodíme do práce, studujeme, trávíme čas s rodinou, je ideální to vše proložit modlitbami, čtením Koránu nebo posloucháním různých přednášek na islámská témata, aby si člověk posílil víru a vztah k Bohu. Po poslední denní modlitbě přichází čas na ramadánovou noční modlitbu, které se říká taráwíh. Je to sice nepovinná modlitba, není tedy hřích, když ji muslim nevykoná, patří ale neodmyslitelně k ramadánu a modlit se ji je jedna z nejlepších věcí, kterou člověk během ramadánu může dělat. Prorok Muhammad o ní řekl: "Kdokoli se během noci v ramadánu modlí z upřímné víry a doufá v odměnu od Boha, tomu budou odpuštěny jeho předchozí hříchy." Sahíh Al-Buchárí. Já v to taky doufám a modlím se.
Celý čas ramadánu je naprosto výjimečný. Přeci jen je ale nejvýznamnější jeho konec, a to posledních deset ramadánových nocí. V nich by měl člověk ještě více usilovat o odpuštění a přízeň Boží, usilovně se modlit a recitovat Korán. Během těchto nocí totiž nadejde Noc osudu (nebo Noc úradku), arabsky laylat al-qadr. Je jí věnována celá koránská súra: "Vskutku jsme jej seslali v noci Úradku. Víš ty vůbec, co je to noc Úradku? Noc Úradku než tisíc měsíců je lepší, v ní podle Pána svého dovolení andělé a duch sestupují kvůli každému zjevení. A až do východu jitřních červánků je mír v ní." (Korán 97). Bůh v této súře vypráví, že seslal proroku Muhammadovi Korán právě během Noci osudu. Tato noc je lepší než tisíc měsíců (to je více než 84 let) a andělé spolu s andělem Džibrílem (duch) během ní sestupují k lidem. Až do úsvitu je v ní mír.
Bůh nám ve své moudrosti nesdělil, který den tato noc nastane, Prorok Muhammad nám radil, abychom ji očekávali v posledních pěti lichých nocí ramadánu. A tak jsme v těchto nocích zvláště oddaní modlitbám a prosíme o odpuštění, ochranu a požehnání. Kdokoli se bude modlit zrovna v tuto noc (aniž by věděl, že nastala), Bůh mu jeho hříchy odpustí.
Na konci ramadánu už býváme často unavení a na jednu stranu se těšíme, až skončí. Ale zároveň si moc dobře uvědomujeme, jak výjimečný měsíc to je, jakou úžasnou atmosféru přináší a jaký jsme dostali dar, když jsme se ramadánu dožili a mohli ho prožít.